jsou většinou také lidé, jen nemají onu fyzickou
schránku, na které tak často lpíme... S těmito bytostmi je radost spolupracovat,
protože jim již zůstává veškerá moudrost vědění, neokleštěná nemotorným tělem,
ve kterém se na tomto světě jak ve škole každý učí. Nádhera světa bytostí je v
tom, že zůstávají vždy pohromadě v jakýchsi skupinách a inkarnují se v nich
stále dokola. A tak se vám stane, že váš zemřelý dědeček se zanedlouho stane
vaší vnučkou či že se v jednom životě setkáváte jako manželé a v dalším již jako
otec a dcera. Ty skupinky nejsou až zase tak malé, ale když se někdo dostane
mezi ně, tak je takové to "nechtěné dítě", které nikdo nemá moc v lásce a
nakonec jsou všichni rádi, když v době své plnoletosti zmizelo někam do
nenávratna. Ačkoli vlastně bylo celou dobu vzorné, nějak se nemohli sžít a nešlo
to ani ze strany toho dítěte. Ale nebojte se, nic se neděje bezúčelně a i tímto
způsobem se dá dostat právě tam, kde se má setkat třeba s dívkou svých snů - s
nějakou spřízněnou bytostí ze své skupiny
Co s tím, když duch zlobí? Většinou je tomu na vině člověk, který ještě chodí po světě. Někdy to však přetrvá z doby dávno minulé, bývá to nějaká krutost, křivda, spáchaná na dotyčném. Je dobré se s tímto duchem smířit, vlastně jde hlavně o to, aby vyšla napovrch pravda. Dokud se to nepodaří, nebude klid.
Možná jste již někdy slyšeli o různých jiných
"děsech", kteří ale nemají se zemřelými nic společného. Ano, i tací jsou a jsou
to stvořené bytosti člověkem, který se chtěl buď pomstít nebo chce kontrolovat
či jinak využívat místo, kde se tato bytost nachází. Funguje jako počítač, dle
svého programu. Ale také se do něho dá nasadit vir - jako do toho počítače
Aby to bylo okořeněno i nějakým hezkým příběhem,
přidám navrch ještě jeden krásný vlastní omyl, kdy mně někdo hezky vodil za nos
a já šel jak osel za mrkví...
Ten příběh se
jmenuje Napálený a snad vás trošku pobaví, jak může
někdo být i po smrti užitečný a přitom stačí jen někoho tahat za nos...
